Záleží na tom, jaké je to slušné oblečení a na tom, jaká je to společnost.
Mně učili se na "společenské příležitosti" strojit, ale nějak to jako padesátnice prostě prožívám míń než jako dvacítka.
Vzpomínám si, jak jsem tenkrát před společenskou událostí celé odpoledne se chystala, koupala, česala, zkoušela oblečení, doplňky, šperky.
Teď jedu celé odpoledne po své práci a pak uprostřed mytí nádobí, nebo luxování, nebo žehlení,...(dosaď cokoli ) vyhrknu, něco jako - Jéžiš , to už je tolik hodin, hodím na sebe první, na co narazím, nebo to, co na tuhle akci vždycky, a jdu. Maximálně se pokusím o lepší účes, který se mi v tom spěchu stejně nepovede. Jistým způsobem mě to baví pořád, ale není to pro mě tak důležité, abych se tím nějak moc zabývala.
A to jsem často, podle svého názoru, v té lépe oblečené polovině.