Manžel je koukám "optimista"
Stejnou diagnózu jsem si vyslechla před 15ti lety a moje reakce byla:
"A kolik je těch stupňů?"
Doktor: "Čtyři."
A já: "Aha, tak to je zatím v pohodě!" :)
No vysvětlil mi, že tak úplně ne a že by potřeboval, abych vydržela s výměnou kloubu aspoň do čtyřicítky. Tak už 4 roky přesluhuju, i když už teda trvale (lehce) kulhám a noha se mi začíná pomalilinku tvarovat do "O". A bolí to, jasně.
Co mi prospělo:
- mít "namakané" svaly na nohou (ten kloub to pak drží), takže hodně chodím, plavu, šlapu na rotopedu (i když poslední dobou to pěkně flákám)
- dvakrát za tu dobu jsem si zaplatila injekce + k tomu dostala na pojišťovnu rehabilitace
- a pak různé vychytávky, jako na noc si podkládat koleno polštářem, když bolí, nebo se procházet, když to v klidu (nebo v noci) bolí (ale já už mám asi spíš 3.stupeň), natírat koleno koňskou mastí...to už si ale každý musí vychytat sám, co mu pomáhá
- prášky neberu žádné, na to je vždycky času dost
- NEPODDÁVAT SE TOMU!!!