Jinak vyhejbání se vojenský službě se ještě v 80. letech postihovalo často nepodmíněnejma trestama, přišlo na to, jestli byla snaha dokázat úmysl. Pokud úmysl skrejvanej ani nebyl, například důvody svědomí, trestalo se celkem přísně, hodně na to dopláceli jehovisti, adventisti apod.

Snaha dostat se z vojny byla obvykle postihovaná přísně, i tam to šlo udělat tak, že v tom úmysl spatřovanej nebyl, ale pokud byl, bylo to fakt přísný. Třeba za protestní hladovku se dávaly tři roky Sabinova (vojenská věznice, velmi tvrdá) nepodmíněně. Přitom ČSSR žádnou válku nevedla, spíš se to ale bralo jako permanentní válka mezi táborem socialismu a táborem kapitalismu a odmítání vojenský služby nebo snaha o zběhnutí (to je ta snaha dostat se z vojny do civilu) se posuzovaly víceméně tak, jako kdyby se nějaká vedla - samozřejmě tresty za něco takovýho v době skutečný války by byly za socialismu ještě mnohem přísnější.