Na oficiální průzkumy v tomhle směru jsem nenarazil. Vycházím víceméně z neoficiálních interních anket veteránskejch sdružení. Ono je to pochopitelně ovlivněný i tím, že většina byli dobrovolníci. Hodně to je podle mě pak daný, myslím, tím, že 1. potřebujou zpětně spíš ospravedlnění než co jinýho k tehdejšímu rozhodnutí, 2. ta válka byla tvrdá, utvořila mezi vojákama silný pouta a z nich plynou i kolektivní postoje, obojí se udržuje skrze aktivní veteránský sdružení, 3. pozitivní hodnocení vlastní role se udržuje i díky protikladu - negativnímu hodnocení jak nepřátelský strany, tak spojenecký (jihovietnamský) strany a částečně i části domácí (americký) společnosti, případně i vlády.