Já bych se snažila být shovívavá a nad věcí.
Otec je sice svéprávný jedinec, ale většina lidí stářím tak trošku děckovatí a hysterčí. Tvůj manžel má asi pravdu, ale neměla bych to otci za zlé. Je pravděpodobně v šoku, sám neví co má dělat, na venek souhlasil s léčbou, ale bojí se, dost možná, že propadá panice. Vžij se do jeho situace, já sama bych se dost možná chovala stejně.

Prožíváme něco podobného, teď už je vše celkem v pohodě. Senior se uklidnil, léčba zabírá a nemá vedlejší následky. Ale začátky byly stejné jako u vás, akorát náš senior byl ještě agresivní. Pomohlo právě být na věcí, nekřičet, nerozčilovat se a vysvětlovat, ovšem nepřehánět, nedělat nátlak.
Držím palce.