Bylo nebylo, za sedmero paneláky a sedmero asfaltkami, bydlelo jedno Kočičí komando. To mělo strašlivě neprovozuschopnou paničku. Ta si začátkem listopadu vymyslela bolavou pacičku. A protože se (ač inženýrka, jak stále zdůrazňuje nespokojená babička) těma ručičkama živí, musela doopravdy dodržovat léčebný režim. Dostala pár injekcí přímo do kloubů (auuuuuuuuuu) a dál prostě nesměla nic dělat. Nic. Takže jen jedla, spala, četla, vyměšovala (už jste měl někdo "utírací" ruku v ortéze a pokoušel si utřít pozadí tou druhou?) A jezdila za dědou do RÚK.
A páníček si vzal dovolenou, aby o paničku pečoval. Takže preventivně zabral kompjútr (hraní her těm packám taky neprospívá) a jal se vést domácnost. Od osvobozování Evropy si odskakoval k pračce (trošku se mu nechtělo věřit, že prádlo se třídí na bílé-barevné-černé a ne na ponožky+kalhotky - trička+tílka - to ostatní) sem tam něco uklohnil (milujeme hranolky v troubě a rybí prstíky) a vybral kočkám hajzlíčky. Tak plynul čas. Pořád byl listopad, času dost, kam se honit, stejně nebyly peníze, počkáme po výplatě, najednou byl prosinec, Mikuláš...
A jak to dopadlo? Zklamané kočičky si letos nevyzkoušely, jak se shazuje stromeček, ani nemusely hlídat kapříka ve vaně... Jediné cukroví v tomhle bytě jsou darované perníčky a rohlíčky od kamarádky a krabička cukroví od mamky, vánočky z Lidlu jsou též velice chutné a výzdoba? Sněhulák na dveřích od dítěte z výtvarky a tím to hasne.

A na Štědrý večer zazvonil zvoneček a dárky jsme měli pod načančaným konferenčním stolečkem a fíkusem. (23.-26. jsme byli kvůli tátovi u našich, mamka měla alespoň nazdobené jedlové větve ve váze) A 25. dítě frčelo k otci a bude tam až do Silvestra.

Stále máte některé z vás pocit, že jste letos nezvládly vánoce???