To se ti proste nahromadilo hodne věcí najednou. Stěhování, značná změna práce a dojíždění, to samo o sobě stačí, a třeba tam bylo jeste neco predtim - ze jo?. Tělo je trochu "pozpátku", jako ze na změny reaguje se zpožděním. Což si někdy lidi nespojuji.

Me se to taky takhle sešlo před 2 lety, ukončení pobytu v zahraničí, dostavba domu, deti nova škola, nové kroužky, chlap jeste dokončování te zahraniční práce takže ja s detma sama tady. A pak on přijel a od 1.1.2014 jsme každy vzali novou práci. Ja si taky změnila obor (teda jestli se tomu tak dalo říkat, před mateřskou jsem dělala v administrativě, tedy 9 let zpět, a při mateřské ledasco, hlavně porůznu učila jazyk). No a ted jsem začala se sociální prácí (vystudovanou v rámci druhé mateřské). A byl to při me kotel, zapominala jsem kde co (i vlastní dítě v druzine), mela jsem obavy ze v te práci selžu a nejak se provinim proti všem těm požadovaným zákonům, vyhláška ma metodikam (které mi škola nedala a učit se je v práci nebyl cas, takže slo o pokus-omyl). Vadilo mi to, mluvila jsem o tom doma. Což se ukázalo jako chyba, protože můj chlap taky reagoval blbe - podrazdene. Až po několika měsících z nej vypadlo, ze se o me bál, zároveň ho stvalo ze mi s tim nemůže pomoct. Do toho přišlo stěhování do dokonceneho domu, takže žádná relaxační dovolena, porad se jelo na doraz. Vlastně až letos na podzim se cítím trochu lip, jako ze jsme víc organizovani všichni členové rodiny, ja si vím malinko víc rady v te práci a uz se tak nebojím (poznala jsem to pozadí, vztahy, ze ti "nahoře" často taky sami nevědí). Léky jsem nebrala, jen jsem byla taková bez emocí, bez energie.
Tak ti přeju dost sil k překonání téhle situace, resp. zvyknuti si na ni. A jak ti radila uz nějaká dobra duse přede mnou - když ses nebala zodpovědnosti ze lidske životy jako z.sestra, o vědomosti svých svěřenců se vážně strachoval o nic víc nemusíš, je to na nich kolik toho poberou. Tvůj způsob přístupu k přípravě se zda pečlivý. A z úkonu směrem k vedeni uz teprve ne, jsou to papíry pro papíry, když si uvědomíš, ze správně to nelze mít nikdy (protože samotne zadaní tabulek obsahují chyby), a ze o to těm na ministerstvu ani nejde, neboť jednou fouká vítr z leva a jednou z prava.... Výdech, nádech, to pujde.