Nečetla jsem příspěvky ostatních, možná se budu opakovat, promiň.

Tvé pocity chápu, je to směs strachu z nového, podle všeho jsi zodpovědný člověk, který se zamýšlí nad důsledky.

Na akutní úzkost já používám "dýchání na 3". Sednu si, nohy mírně od sebe, lokty se opřu o stehna, hlavu si opřu o dlaně a pomalu dýchám na 3. 1-2-3 nádech 1-2-3 nedýchám 1-2-3 výdech... soustředím se na to, jak mi jde vzduch do plic, jak se tam červené krvinky spokojeně okysličují... Nebo když to není tak strašné, prostě si nahlas říkám "tak, teď si uvařím kafe, pak si ho odnesu na stolek, vezmu si lék. Dej si vařit vodu, tak, teď si vezmi hrněček, kterýpak se mi dneska líbí? aha, ten s ovečkou. tak, teď kafíčko, slabé? nebo normál? Jo, normál, to by bylo OK.... A tak se trošku zklidním.

Na okna auta (tak denně dojíždím) mám rozmrazovač ve spreji, ráno když vstanu se jdu první kouknout, jak je venku...

Ohledně smlouvy na dobu určitou, jedu v tomto režimu už od roku 2010, je to pitomý. Říkej si, že nejhůř se vždy budeš moci vrátit k práci zdravotní sestřičky...

Držím palce...