Tak si zkus do pauziček zařadit usmání se. Já to dělám při přednáškách. Jsem celkem trémistka a beru věci smrtelně vážně a podle toho se tvářím. Takže tak jako kontroluji, jestli se dostatečně nadechuji, nemluvím moc rychle, nemám hlas posazený v astronomických výškách, co dělám s rukama, atd. než ze mě tréma opadne, hlídám i alespoň uvolněný ksicht. Občas si pomůžu nějakou vtipnou představou.