V dětství moje nejoblíbenější knížky, měla jsem přečtené od Maye všechno, co u nás vyšlo. Filmy sice moc podle knih nebyly, ale měly svůj půvab a romantiku. Čekala jsem, že nové zpracování se holt té staré nostalgii rovnat nemůže a bylo to ještě trochu horší, než jsem čekala. Abych nebyla tak subjektivní, ptala jsem se syna, jak se mu to líbilo. Podle něj tam byla stejná jenom jména, ale prý to byl jiný příběh. Místo Old Shatterhanda tam prý byl jen nějaký úředník, který uměl akorát boxovat a neuměl ani střílet. To nebyl opravdový Old Shaterhand

Teď na mě vykoukla recenze paní Spáčilové na idnes, která to charakterizuje, že Vinnetou byl spíše podle Karla Marxe než Karla Maya. Já jinak sociální aspekty filmů nezatracuji, ale tentokrát s ní musím souhlasit, že mi to zrovna u Vinnetou přišlo zbytečně tlačení na pilu. Myslím, že to původní kouzlo filmu bylo právě v té romantice bratrství a Divokého Západu a ušlechtilých Indiánů, samozřejmě s padouchy, kteří jsou děsně padouští, ale mělo to holt svoje kouzlo. Jak se vám líbilo nové zpracování?