Zerat, promluvit si a najít nějaké řešení, dohodu, jak se co bude dělat...to jsme zkoušeli už mockrát...vydrží to jen chvíli...u něj je to fakt těžké, na spoustu dětí funguje nějaký systém odměn - když každý den splní nějaké svoje povinnosti, tak si třeba nalepí nálepku, za celý týden si pak může vybrat nějakou odměnu - slyšela jsem, že někdo to takhle praktikoval...na něj to nefungovalo ani když byl menší...vydržel to dva, možná tři dny a pak mu byla nějaká odměna fuk... A jemu je právě dost těžké něco zakázat, nebo najít, co na něj platí...televizi v pokojíčku taky nemá, mobil má jen obyč tlačítkový, používá ho jen jako budík a občas z něj zavolá, ani ven ho s sebou nenosí, tablet doma nemáme, nijak nám doteď nechyběl a všichni dohromady máme jeden notebook, ale on o to ani nijak zvlášť nestojí, jednou za čas koukne na nějaká videa, nebo si najde jízdní řád, jeden čas si zahrál nějaké dětské hry...ale strávil u toho tak hodinu týdně...teď už dlouho ani to ne...on se třeba moc nedá motivovat ani koupí nějaké hračky, nebo tak něco, není typ, co pořád někde něco chce, odmalička jsem s ním klidně mohla procházet hračkárny a jiné obchody - kouknul se, pohrál si a šli jsme, nikdy jsem nezažila, že by se něčeho dožadoval, že to musí mít...když byl větší, tak občas prohodil, že tohle nebo tamto by se mu líbilo, ale pak se o tom třeba už ani nezmínil a zapomněl na to...abych mu zakázala někam jít s klukama, to taky nejde, nikam nechodí, ani nikam sám chodit nechce, v okolí kamarády nemá a spolužáci bydlí daleko... Fakt není jednoduché přijít na to, co by na něj "platilo"....