blaznivejsi neni, delala jsem horsi veci ale:

Bydlime v lese. Kdyz posledni dite, syn, jeste dojizdel na gymnazium v meste, jezdili jsme ja, manzel a syn v 7,15 z domova. Rano jsem nekdy vyrazila, ze se kus projdu, at mne cestou vemou. Jeden den jdu a jdu, oni porad nikde, usla jsem 1,5 km, slysim auto, postavim seladne na krajnici, zvednu sukni, porozepnu kabat a se svudnym usmevem naklonena stopuju auto. Auto brzdi, a ze je cervene a ne cerne mi dojde, kdyz ridic v puberte dupne na rychlost a se skripenim mne objede silenou rychlosti. Za nim brzdi cerne auto, v nem nastvany muz a chechtajici se pubertak: "Tady aby se ted clovek bal jit do kramu, ty ses Desna!"