j.a.s., právě tohle jsem měla na mysli.

Já jsem přece nikde neřekla, že přecitlivělí a vztahovační jsou ti druzí, uvedla jsem několik příkladů, kdy bych považovala to, že by se dotyčný naštval/urazil za zcela legitimní.

Stran té zakuklené jízlivosti... o té jsem přece taky mluvila (v té části, že někdo něco řekne schválně, protože se CHCE do toho druhýho trefit), ale právě tam si kladu otázku, jestli se skutečně jedná vždy o jízlivost, nebo jestli někdy je to jen interpretace toho "postiženého". Jistě že to je především v Tvé hlavě a těžko to může rozhodnout někdo jiný, ale pokud jsi to jako jízlivost nemyslela a ten druhej si to tak přebere, tak jak to může být Tvoje vina?

U té bezdětné ženské ... proč jsi uvedla jako příklad právě toto? Nemyslím, že bych zrovna takovéhle věci dělala, přijde mi, že zrovna tohle spadá do té sféry, kde je poměrně značný potenciál "citlivosti" - děti/neděti, prachy, krása, váha , kde se dá vcelku předpokládat, že tam ten člověk může mít něco, s čím není spokojen, a s přílišnými intimnostmi se tam pouštíš na tenký led. Vyjadřovat se nějak do hloubky o tom, jestli někdo má/nemá děti/partnera (ne se zmínit, ale ptát se, proč ne nebo to nějak rozebírat) mi přijde automaticky divný.