Kdyby mi bylo zle, měla bych bolesti atd., byla bych raději sama "v klidu". Pokud ne, tak návštěva v nemocnici samozřejmě potěší, ale od nikoho bych neočekávala, že za mnou pojede 600 km autobusem, pokud neumírám (a kdyby přijel, možná bych se i bála, že umírám a nevím o tom).
Tvůj brácha v ČR žije, tak tu snad kromě rodičů má i někoho dalšího, kdo ho může v nemocnici potěšit, až na to bude mít sílu? A ty mu zavoláš, až to půjde, za ty prachy na cestu budete moc pokecat kolikrát ...
Musím se přiznat, že svého bratra mám ráda, ale 600 km tam a zpět, za podmínek, jaké popisuješ bych "jen" kvůli tomu, abych ho potěšila v nemocnici, nejela. Pokud bys stála zároveň o to, navštívit rodiče, dalo by se to vhodně spojit atd., tak samozřejmě O.K. (třeba by to byl vhodný důvod pro "výlet za hranice všedních dnů", pokud o něj stojíš), ale možná, až budeš vědět, že je mu líp a zvládne víc než 10 minut "ze zdvořilosti" ...