Něco jako, že žijeme v tom nejlepším světě, tedy jak kdo, ale např. že se někomu vše daří a cítí se v nejlepším světě, což se pravděpodobně někdy zvrtne....

Hypoteticky paní X má skvělou práci, vzorné děti, milující rodinu, manžel ji na rukou nosí, s nikým není v konfliktu, finančně Ok a její svět je tedy nejlepší.

Tak to měla moje praprababička (*1890), než začala I.svět. válka, pak ji zemřely postupně 3 holčičky...mezi válkami byla zase v nejlepším světě, měli se nad poměry, cestovali, ona porodila vytouženého chlapce a pak hočičku, byli v NY, projeli Afriku atd., naučila se kromě francouštiny a němčiny, anglicky a italsky, dokonce jeden čas překládala a nebyla jen ,,panička v domácnosti,,, no a pak přišla II.svět. válka, jejího makžela popravili za protistátní činnost aj.
Po válce byla opět ,,na výsluní,, , podruhé se vdala, měla nádhernou vilu, pořádala večírky....po 48 o vše přišla, děti postupně emigrovaly a ona zůstala sama. Už nepoznala nejlepší z nejlepších možných světů.

Nějaký nápad, úplně jinak třeba pojatý???