Jo Katko, to máme stejné, mě bylo dokonce 13, když mamka slavila třicetiny a tehdy mi to přišlo jako strašné "stáří". A jedna učitelka, které bylo nějakých 35 se ptala v češtině spolužáka, v kontextu na nějaký text, jak si představuje staršího člověka a on jí řekl, to je někdo jako vy. A myslel to vážně a my jsme se sice smáli, ale divili jsme se, proč to učitelka nemohla rozdýchat.

Mamce už 60 bylo a vypadá pořád dobře, ale zdravotní problémy související s věkem už jsou. Ale dnes mi ta šedesátka taky přidadá ještě dobrá.

člověk se nemusí cítit v padesáti jako domovnice s křečovými žílami, má dnes hodně možností, sprotovat může, dokud se cítí, viz třeba Jiří Soukup, který skoro v 90 běhá maratony, ale samozřejmě je neběhá jako padesátník a ten je zase neběhá jako třicátník. Chce to umět přijmou stárnutí a unést i to, že v padesáti je člověk pro mladé starý.