No, já si myslím, že k zaměstnavateli se hlásím kvůli tomu, abych u něj pracovala, a to ho taky primárně zajímá.

To, co je PRO MĚ v mým životě nejdůležitější, to ho při vší úctě asi zajímat nebude nebo maximálně do tý míry, do jaký mi to bude bránit, abych mu poskytla to, co potřebuje.

Je logický, že když má normální člověk děti, tak jsou pro něj asi nejdůležitější. Zdůrazňovat to zaměstnavateli bych považovala za ekvivalentní tomu, že mu říkám "pokud budou tvoje zájmy a zájmy mých dětí jen trochu v rozporu, tak se na tebe okamžitě vyprdnu a poletím domů za dětma".

Což by při opravdovým lámání chleba (nějaká akutka, nemoc) udělal asi každej, ale ve mně jako v zaměstnavateli by to vzbudilo dojem, že když to má někdo potřebu takto zdůraznit, tak asi nebude moc nadšenej pracant. Odradilo by mě to.