já s tím sekla z hodiny na hodinu (po 27 letech kouření). V 7h ráno 4 vykouřené cigarety, klepající se ruce a stres.. to byla poslední kapka. Zahodila jsem krabičku se zapalovačem a řekla si dost.
absťák - Následovaly 3 týdny, kdy jsem v noci spala cca 2 - 3 hodiny, a to ještě přerušovaně. Nezabíraly ani prášky na spaní, které mi předepsal doktor.
Naplánovala jsem si tvrdý program - hodně práce, hodně sportu. Jezdila jsem jak šílenec na kole po lese, do vyčerpání, chodila jsem několikrát týdně cvičit, posilovat. Hlavně se hodně zadýchat, unavit - dopovala jsem se adrenalinem.
Všechny běžné životní situace jsem se musela naučit prožívat znovu - bez cigarety. Např. - čekání na autobus, zastávka na benzince, návštěva restaurace apod., jsem si musela zvyknout už bez cigarety v ruce. Nevyhýbala jsem se kuřákům - i s nimi je potřeba umět mluvit a přitom nekouřit.
Už je to 3 roky a ani 1x jsem si neblafla Nicméně - chutě jsou pořád. Stále mi to voní. Jen - si na cigaretu už třeba i týdny ani nevzpomenu.