nevím, zda tj ono, ale myslím tchyně a manžel (skoro bývalý) jsou dle mého pasivní agressoři. Mám teda obavu, že možná taky jevím sklony k témuž:
např tchyně dala jeden večer dceři před spaním čokoládu. Hovořila jsem s dcerou i s tchynkou na téma: sladké těsně před spaním je blbost, nevěřím, že si malé dítě vyčistí dokonale zoby a pak to celou nocvyžírá zoby. Sladkosti směřovat na jinou denní dobu, když už....další večer tchynka vytáhla čokoládu se slovy "zeptej se maminky, zda ji můžeš" (byla jsem v místnosti, mohla se optat přímo mě, ale šla přes děcko). Dcera se optala mě, mně zatvrdl poněkud výraz a řekla jsem "ne, včera jsme o tom mluvily".....následoval vydatný řev dítěte s čokoládou v ruce, načež se babička s velmi trpným výrazem schoulila u dřezu (nedělalo jí dobře, že dítě trpí)

Manžel nesnášel řešit jakékoli problémy. Cokoli se mělo řešit, tak pokud jsem měla jiný názor, předeslal své stanovisko + názor na mou osobu (že jsem tak strašná, že jeho názor nesdílím) a prchal z místnosti....prostě rozdmýchal konflikt, řekl svoje a odchgázel bez vyslechnutí protitsrany. Bral mě čert.