Z+2,

jaké výzkumy přesně myslíš?

http://domaci.eurozpravy.cz/spolecnost/5937-divky-maji-pro-matematiku-stejne-nadani-jako-kluci-ale-neveri-si/forum/

http://www.maminka.cz/clanek/proc-si-matematika-s-holkami-netyka

http://www.zabanaprameni.cz/aktuality/1111/nadane-deti-trapi-fair-play-a-casto-jsou-sikanovany-rika-pedagozka

Z toho cituji:

Když jste popisovala cvičení s vlajkami v rámci systému učení při metodě NTC, narazila jste na to, že konkrétně na toto cvičení reagují lépe chlapci než děvčata. Nedávno jsem slyšela debatu, kde se řešily genderové stereotypy, kdy se u dívek automaticky předpokládá, že jsou nadané spíše na humanitní než přírodovědné obory, a tato očekávání dopředu snižují jejich možnosti, protože jim podsouváme zavedený model bez ohledu na jejich skutečný potenciál. Jakou s tím máte zkušenost?

Myslím, že jakkoli se chceme tvářit genderově korektně, za to obrovské množství let, kdy se ženy staraly především o rodinu a měly životní priority a vzorce nastavené trošku jinak než muži „lovci“, tam jakýsi efekt genetické paměti prostě funguje. Velký vliv má samozřejmě i to, s kým se dítě identifikuje, a je přirozené, že holčička si za vzor vezme spíše maminku a chlapeček zase tatínka, čímž, ať chceme nebo ne, chování dětem automaticky podsouváme. Ale měli bychom být velmi otevření k tomu, že každý jsme originál, a podpořit dítě v zájmu, který projeví, bez ohledu na to, jestli nám připadá „holčičkový“ nebo „chlapečkový“. Myslím, že chlapci v tomto ohledu na tom nejsou oproti holčičkám o moc lépe, i od nich se očekávají určité stereotypy. Takže když si kluk chce hrát s panenkou, kouká na něj okolí skrz prsty. Přitom zrovna může být ve fázi, kdy maminka pečuje o sourozence a on chce být „ten maminčin“.