Břichu jsem nečetla, ani jsem nedělala jiné vylomeniny, co se s břichy dělávají.

Dodnes děkuji naší zaostalosti, díky níž jsme v té dpbě ještě neměli ani internet

Tudíž moje těhotenství bylo krásné, klidné, plné nevědomosti a prosté jakéhokoliv stresu.
Hormony nějak zařídily, že jsem věřila, že až nastane "můj čas", skáknu do porodnice, zatlačím a odnesu si miminko.

Nakonci se to od mé představy maličko odchýlilo, ale miminku bylo v září 15, je od narození úžasné a doufám, že mu to vydrží co nejdéle.