Zpočátku ti to asi tak hrozné nepřišlo, protože jsi měla růžové brýle mámení, on se možná trochu krotil, ani jsi neměla tolik chuť někam chodit bez něj. A pak přišlo dítě (nebo děti- to jsem úplně nepochopila kolik máš nebo máte), takže jsi stejně byla uvázaná doma.

Teď chceš změnu a jeho majetnictví se ukazuje v celé nahotě.

Zkus navrhnout nějakou společnou terapii. Když to bude podáno jako společné, třeba na to přistoupí, nebude mít pocit, jako že je něco špatného na něm.

Pro mně by bylo přijatelnější si užít mimo a pak mít doma dusno než se tomu podřizovat.

Píšeš, že je dobrej otec. Je otázka, až bude dítě větší, v pubertě, jestli nebude mít vůči němu tytéž majetnické tendence, zvláště, pokud je to dcera.