No, taky si často říkám, že bych se měla dokopat večer jít dřív spát...taky chodím spát až dlouho po půlnoci, někdy i ve 2h...ale ráno nemám problém vstát v 6:30 se synem do školy...o víkendu si přispím tak do 8h... Mám tak nějak pocit, že jsem se časem naučila spát fakt hodně tvrdě...já prostě teď lehnu a během chvilky spím jak dřevo, nevím o světě až do doby, než mi zazvoní budík...kdyby mě chtěli odnést s postelí, tak bych se ani nevzbudila
. Ale když on ten večerní čas, kdy všichni spí a já mám čas a klid pro sebe, je tak lákavý! Protože když přijdu domů po půl deváté, tak než si chvíli popovídám se synem a uložím ho, než proberu co potřebujeme s manželem (ten chodí spát chvíli po synovi) a než se pak najím, připravím něco na ráno apod....a pak bych už měla jít spát? To neee...