Bylo mi 8. Jako největší rozdíl vidím dnešní trend maximálního využit času - jak psal někdo výš, že cestou z práce vyřizuje maily... Mám to totiž stejně. Neumím si představit život bez auta, protože bych ráno musela vyjít z domu o hodinu dřív. Z práce to mám autem 15 minut max., bez auta minimálně hodinu a kroužky by se samozřejmě nekonaly.
Ale možná to tak vnímám, protože jsem jako matka malých dětí hodně v běhu.

Jsem ráda za možnosti, jaké mají moje děti. Já jsem vyzkoušela pár kroužků, ale všechno nějak vyšumělo. Často jsem byla hlavně začátkem puberty osamělá - doma benjamínek a ven jsem neměla s kým, kamarádky měly aktivní rodiče a trávily s nimi čas aktivně. Kroužky, o které jsem stála, jsem měla zakázané. Tím si nechci stěžovat, dětství jsem měla krásné, plné strostlivé péče, ale tenhle pocit ve mně zůstal.

Mobily a tablety u dětí nesnáším. Těžce nesu, že můj muž není schopný pár minut se mnou komunikovat bez toho, aby nakukoval na internet do mobilu nebo jedním okem sledoval TV, z toho jsem fakt zoufalá. Těžko se to pak koriguje u dětí.
Ale já jsem obecně spíš ten ty poustevníka. Mobil budu hledat zas až v pondělí ráno.