Jo, ráda vzpomínám na to, že jsme neměli neustále za zadkem rodiče, měli fůru času na různá "dobrodružství" a netrávili čas výhradně "užitečnými" aktivitami jako jsou kroužky, kurzy a vůbec vzdělávací aktivity. Bylo méně ambiciózních a hyperprotektivních rodičů. Aspoň v mém okolí.
Jinak je dnes většina věcí "lepší". Technologie, možnost cestování, přístup k literatuře, hudbě, informacím obecně... Brala bych, kdyby mi dnes bylo 14 jako synovi, ale musela bych mít rodiče jako jsem já. S rodičem, co by mne furt do něčeho honil a neustále kontroloval by to bylo víc na pytel než v osmdesátkách.