Buchli, možná ano a možná ne...
Dětství jsem neměla vůbec ideální, takže sentiment do určité míry ano, ale jen k určitým věcem a jevům... a co se týká času...je samozřejmě relativní a nedá se mezilidsky porovnat, ale mluvím hodně i se současnými dětmi a mladými lidmi a skutečně to, co jim schází, je prostě čas..

Zeptej se třeba ve škole dětí, jak vnímají svůj čas...jak ho využívají, zda se jim zdá, že ho mají dostatek...jestli se jim prázdniny vlečou.
Většina lidí různého věku říká, že prostě dny utíkají jako šílené...na věku nezáleží.
Tys to od svých žáčků nikdy neslyšela- povídáte si přece o tom, čeho se bojí ony a jak vnímají současný svůj svět? Mají to jinak?