Buchli, vyrůstala jsem v socialismu 10 let, asi jsem nebyla dost velká na to, aby mě to zasáhlo, a taky moje rodina se politikou až tak nezabývala. Ve škole to do nás lili - jiskřičky, pionýři, bránit svou vlast atd., ale jako permanentní reálnou hrozbu jsme to nevnímali. Ona taky válka je dost extrémní a těžko představitelná záležitost, vždyť i za války samotné žili lidi tak nějak "normálně", kdyby si všechnu tu hrůzu denodenně a neustále uvědomovali, museli by se všichni zbláznit.

Určitě bylo pár jedinců, kteří to brali víc vážně, jako třeba ty, a takoví jsou i dnes - co si kopou bunkry, zásobují se vodou a trvanlivými potravinami, různé kurzy přežití a tak. Těžko říct, jestli je to "jen" koníček nebo...