Má zkušenost je taková, že praktik většinou bez problémů napíše uvolnění. Pak dítě většinou sedí na břehu s paní učitelkou.
Ty své dítě znáš nejlépe a nikdo jiný za tebe nemůže rozhodnout, jestli na to dítě má nebo ne. Zkus si s ním o tom v klidu popovídat, čeho se bojí, co ho stresuje... Na některé děti opravdu zabírá mírný tlak a také to, že vidí u ostatních, jak se třeba potápí... Nebojí se pak tolik. Pro mě třeba povinné školní plavání bylo utrpením a hrozným stresem. Neuměla jsem a dodnes neumím pořádně zkoordinovat všechny pohyby... Mého bratrance školní plavání donutilo přestat se bát vody, s nikým jiným tam před tím nevlez dál, než po pás a odmítal se položit na vodu...
Ty své dítě znáš nejlépe a víš, na co stačí. Pamatuj, prosím, na to, že by případný užitek měl převyšovat případné ztráty. Na plavání se nemusí naučit plavat, ale mít rád vodu a nebát se jí.