Withep, plavecký výcvik není povinný. Jen ty rozhoduješ, jestli se dítě bude účastnit.
Učitel při plavání dělá jen dozor v šatně a v autobuse a taky musí sedět před bazénem, aby si náhodou neválel šunky třicet minut někde venku, ale dělat nemůže nic, učí instruktor.
Učitel nemá ani přímý vliv na instruktora (typu "Pepa má ty a ty problémy, tohle nesnese atd").
Učitel může dělat plavání PR.
Tam, kam my chodíme na plavání, jsou, co jsem zatím viděla, příjemní instruktoři, nevím jak didakticky, protože to u plavání nepoznám, ale děti jsou spokojené, nekřičí se tam, děcka se těší, když odjíždíme ze školy a jsou usměvavé a klidné po bazéně.
Letmo jsem pročetla diskusi.... ve skutečnosti mírné donucování je přirozená výchovná metoda s tisíciletou tradicí pozorovatelná i u přírodních národů, mluví se o tom dokonce i v Konceptu kontinua .
Dánové a Američani, u kterých se učím já (a kteří nejsou ve všem za jedno) říkají společně: "Nebojte se nechat své děti převzít zodpovědnost". Moje praxe rodičovská i učitelská to vždycky znovu potvrdí a zpětná analýza ukáže, že to, co bylproblém, byl můj strach.