Šuplíku,

děkuji, ano, přesně takto jsem to myslela.

Potřebovala jsem se v tom sama zorientovat, protože jsem něco nějak cítila (v tomto případě že nereagovat by mi přišlo PRO MĚ nemyslitelné) a zároveň jsem nevěděla, JAK reagovat, aby to nebylo ve stylu, že člověk ztratí hlavu a pak okolo sebe bezhlavě mlátí a nadělá víc škody než užitku.

Spousta věcí, které tu padly, mi přišly velmi rozumné a vešly se jak do mých pocitových mantinelů, tak do "služebního postupu", těm, kteří byli ochotni se do diskuse zapojit, velmi děkuji.