s Donutilem mne taky otrávil. Viděla jsem tov Mahenově dovadle v Brně a otrávilo mne to hned dvakrát - viděla jsem to v době, kdy jsem se nikam moc nedostala, protože jsem doma měla mimino, takže promarněná příležitost se trochu kulturně povznést, a pak proto, že jsem ještě kojila, tak jsem se nemohla o přestávce mírně líznout, aby to pak bylo snesitelější. Odcházela jsem s pocitem, že na scéně byl jen jeden herec, který za každou cenu ze všeho třískal humor, a pak spousta kulis - živých a neživých.

Přitom Donutil hrát umí, i vážné role, ale tuhle hru si osobval pro sebe a to ještě nezdařile.

Jednou jsem chtěla odejít u Janáčkova divadla z baletu Don Quijote.Byla to koncentrovaná hrůza. Hlavní postava netančila vůbec a zbytek působil jako přerostlé děti z mateřské školky pokoušející se o baletní pohyby, kostými příšerné, všechno zdlouhavé. Byla jsem tam s kamarádkou, tak jsem vydržela i druhou půlku, aby se následně ukázalo, že ona s ohledy na mne také tu druhou půlku jen přežila - asi by spolu lidi měli víc mluvit i opřestávkách v dívadle