No a ja sve tehdy dite starosti nezbavila...i tu prijezdovou cestu si musela od statu dokoupit. A za nemaly peniz. A kdyby to byla jen cesta.

Pochopis, ze ten barak dostala jako neplnoleta? Diky tomu na ni otec tlacil at me vykopne a prestehuje se k nemu a psychicky ji ublizoval dal a dal, ac jsem myslela, ze ji tohodle uchranim? Teprve kdyz se rozhodla tam zustat beze me /v roce 2004 ji bylo 18 a delala skolu/ ji dal jakz takz pokoj ac ho mela porad za zadkem a poslouchala, jak se o to musi starat, jak patril jejim predkum /od tech jsme to odkoupili/, takze k tomu musi mit vztah atd....
Lezelo mu to v zaludku, ac si v dobe pred rozvodem koupil byt a postavil dalsi barak. Bez pujcek za nase penize.
Teprve kdyz zacala vydelavat, zacala si vsechno platit a u toho delat vejsku.
Po 20 letech ale ten dum zase potreboval opravy...tam zatekalo, tu blbla kanalizace, tu musela delat nove topeni.
Nakonec z toho baraku utekla a koupila si bydleni podle svych predstav. Ten barak chatral. Az ho nakonec prodala. Mela pomerne osvobozujici pocit.