Chodím za učitelkou. Ta přece ví, co, jak, kdy a proč se stalo nebo děje. Nadřízený zřejmě o tom ví prd a pokud to bude řešit, tak stejně za konkrétní učitelkou.
Ale jak už tu i zaznělo, někde to opravdu může být, že jít za učitelkou=msta na dítěti (nechci se nikoho dotknout, ale často je to u starších učitelek a na vesnických školách)
A někdy ani to běhání nepomůže a je třeba vydržet.
Syn byl v první a druhé třídě za nevychovaného spratka, samá poznámka. S učitelkou nebyla řeč, snažila jsem se ji přesvědčit, že zlobí, protože se nudí. Chtěla jsem, aby dostal práci navíc. Nemělo to konce, dokud zlobí, nebude mít přeci nějaké "výhody". Jediné řešení bylo vydržet, než učitelka odejde do důchodu. Dnes mají skvělou učitelku, u které dítě není kus, ale individualita a je to radost.