já bych byla hrozně nešťastná. U mě touha po dětech přišla tak, že jsem se jedno ráno probudila a pomyslela si, že jestli nebudu mít teď hned mimino, tak se zblázním. Situace se zkomplikovala a my o první miminko přišli, pro mě to byl skoro konec světa, nemohla jsem se z toho vzpamatovat. Naštěstí nám bylo přáno a máme dvě holky, zdravé, šikovné, jsou prostě skvělé. Nevadí mi, že nás to na kousek života zbrzdilo, vlastně i skoro rozvedlo, než si situace sedla.

Teď jsou větší a my jsme čím dál tím více sami. Chodíme spolu na rande, jako za mlada, zrovna včera jsme jedno měli . Užíváme si to, teď už nás děti nebrzdí naprosto v ničem, naopak do budoucna máme velké plány, nebojím se syndromu prázdného hnízda. Takže za mě, já jsem šťastná, že děti máme.