Já bych se určitě věnovala cizím dětem, kdybych vlastní děti mít nemohla, v tom jsem měla jasno vždycky.
Pokud by chlap děti záměrně odmítal, nebyla bych s ním, v tom mám taky jasno.
A pokud by je mít nemohl...tak nad tím jsem nepřemýšlela, protože by to pak vyplývalo z toho, jaký by byl jinak...a jak bychom se v péči o "něco" realizovali jinak...


Mě život bez dětí přijde ochuzený o jeden důležitý rozměr...takže bych se ho snažila rozšířit o rozměr jiný...ale jsem životu hrozně vděčná, že jsme děti mohli mít, dokonce i vcelku zdravé, byť vůbec ne jednoduché.
Chybělo by mi to opravdu hodně.