Tak, že by mě někdo zval na chatu jenom proto, že chce ke mně na chatu neznám.
Spíš mám problém rozklíčovat, co někteří lidé chtějí. Vadí mi, když se při osobních schůzkách tváří někdo, jak to bylo super setkání, jak se těší na další... a když časem navrhneš další, tak vyrukuje s písničkou, jak by to rád chtěl zopakovat, ale jak moc je zaneprázdněný... přitom kdyby rovnou řekl, že nechce, tak by to bylo OK. Další setkání samozřejmě nedomlouvá a prostě čeká, až zas bude oslovován on... A vrcholem toho je, že když už jednou něco domluvíte, tak to těsně předtím zruší s výrazem: vždyť já jsem ten zaneprázdněný chudák a všichni ostatní to musí pochopit. Nebo se tváří, že ostatní nepracují a rýpou se jen prstem v nose, když mají čas bookovat termín v restauraci a tak.
Takže proč se někdo tváří tak, že by vás samou láskou snědl a když na to přijde, tak se kroutí a nechává se prosit a nejlépe všechno zruší? Proč má někdo potřebu se tvářit tak moc mile, když to asi není opravdové?