To záleží na vztazích mezi nimi.

Ale obecně považuji za nezdvořilé "pozvat se sám", to snad jde mezi velmi dobrými přáteli a rodinou, a i tam bych s tím hodně váhala a čekala na impuls od druhé strany.

Tím, že se přímo zeptáš "kdy můžeme přijet", tak dotyčného "zaženeš do kouta", pokud nejste v tak dobrých vztazích, aby Ti mohl říct, že nechce.

Obecně je možné, že to, co popisuješ, je v podstatě pokus obejít zásadu, že člověk se sám k někomu dost dobře pozvat nemůže, tak si ho napřed "zavážeš", aby i on "musel" pozvat Tebe. Osobně se mi to jako způsob jednání nelíbí - ráda zvu lidi v momentě, kdy se mi chce je pozvat, ne když chtějí být pozváni oni, a netrvám na reciprocitě, pokud zvu já (ale bohužel ještě nejsem na té úrovni duchovního vývoje , abych to cítila i obráceně a necítila se být zavázána, když pozvou oni mě).