"Pokus o řešení problému, na kterej dítě samo nestačí, považuješ za ŽALOVÁNÍ???"

Jestli jsi cetla puvodni text a posleze to, co jsem odpovidala, nechapu tuhle otazku.

C (=takto ne dite zakladatelky) opakovane telefonuje MATCE jednoho z deti, ze si s nim nechteji hrat.
Za co jineho to povazovat?

Muj nazor je s cizimi detmi nediskutovat - to je vec jejich rodicu. Podobnym zpusobem, jak to vyplyva z puvodniho teztu, si C vydupava neco, na co ostatni nechteji pristoupit.

Jak se chova A se mi podle popisu taky nelibi, SVEMU diteti B (=jak chapu z textu) bych to vysvetlila. Doufala bych, aby si vybralo kamaradky s jinymi kvalitami, ale nenutila bych.

Osobne mne by se nelibilo, aby moje deti kamaradily s A a C - ani nahodou, ale krome diskuzi bych B nijak nenutila prerusit/navazat nejake vztahy. Ovsem ja uznavam "preventivni pedagogiku" - mluvit se svymi detmi neustale a diskutovat, aby se do podobnych situaci pokud mozno nedostaly (cemuz se pochopitelne neda zabranit nebo predejit).