Zerat, žádnou oslavu jsem nekazila, protože se žádná nekonala... stála jsem u sporáku a míchala polívku, vtom se na mě všichni vrhli, pogratulovali mi, předali dárek, já jsem ho rozbalila, upadla do lehkého šoku, řekla něco jako že jéééé, no to je teda něco, to jsem vůbec nečekala! a pak si šli zase všichni po svém, normální rodinný večer, kdy si každý dělá svoje nebo si někam zaleze... (jsem vysílená z chystání oslav pro děti, takže odmítám něco podobného ještě páchat kvůli sobě)
až pak později večer jsem to před mužem opatrně nakousla, že je to dar pro mě nepřiměřený a jestli ví, že nic takového nechci a co jsem chtěla původně a že jsem z toho dost rozpačitá.
Omlouvám se za zařazení do blbého tématu, nějak jsem nekoukala, kam to dávám.