Asi je důležité, co tu padlo. Koníček mého muže pro něj nebyl tak důležitý, nebyl na prvním místě. Radši trávil den se mnou (třeba do té doby nepotkal tu pravou) než na hřišti, nebyl problém se koníčku vzdát, vlastně to byla jen vycpávka volného času.
Z jeho původního družstva už nehraje nikdo, u všech byl podobný scénář jako u nás, se životní partnerkou nejdřív vynechávali tréninky a nakonec s tím sekli úplně.
Lidí zažraných do sportu je málo, jen málokdo sportu nebo koníčku obětuje osobní život. A stejně tak je málo lidí, kteří dokáží dlouhodobě tolerovat časově náročný koníček a to sport je.