Kdyby nepřišel socialismus, tak by se mí rodiče nejspíš nepotkali, protože by dědovi nikdo nesebral statek (na kterém si nežili nijak luxusně, spíš bídně), nebyl by zavřený, vystěhovaný a můj otec by jako dítě nedoputoval do našeho okresu.
Když ale pominu toto, měla bych se stejně blbě. Za socialismu pracoval otec v JZD, doma choval nekolik býků a krávu (na sebe, na mamku, svého bratra, na babičku...), členové JZD si takto mohli přivydělávat, takže makal i po práci a své děti měl jako levnou pracovní sílu a vydělané peníze rozhodně neinvestoval do rodiny, ale do chlívů apod. Za kapitalismu bych byla dcera bohatého (nebo možná i chudého, záleží, jak by se dařilo) cholerického sedláka, který má dcery jen jako služky, neb statek samozřejmě musí patřit synovi... Prostě bych si nepomohla. Ještě, že už nejsem dítě!