Na úvod podotýkám, že je nevymyslel, pouze prosazuje, resp. s největší pravděpodobností jim věří. Údajný autor je psycholog Stanislav Kratochvíl.
Část rozhovoru najdete v odkazu pod úvodním příspěvkem.
"Muži čekají Osta Nesta Seza Uu. Osta neboli obdiv stále. Pro muže je obdiv skutečně silným afrodisiakem a hloupé je, že řada klientek s určitým smutkem říká, že by partnera rády obdivovaly, kdyby bylo za co. Nesta znamená nezatěžovat starostmi. Jde například o starosti typu "s tím naším bydlením je třeba něco udělat", z nichž muži mívají osypky. Seza je zkratkou pro sex, kdy se mu zachce. Tady se mužská a ženská představa o sexualitě odlišuje. U žen je spojená s romantickou vizí nebo zásluhou - když ostříháš plot a vyvenčíš psa, tak možná. Zkratka Uu vyjadřuje uvařeno a uklizeno. Absolutně prioritní je ale pro muže obdiv. Raději oželí teplou večeři, než aby strádalo jejich ego.
Ženy očekávají Popo, Dupo, Vyce a Vypo. Popo - posedět a popovídat si, Dupo je duševní porozumění, kdy muž ženu nejen vyslechne, ale bere vážně i její starosti a strádání a nedělá si z nich legraci. Vypo znamená vycítit, co potřebuje. Muž by měl podle ženy vědět, co by jí udělalo radost. Když si o takový projev musí říct, jeho zásluhy se v jejích očích devalvují. A Vyce neboli vyjadřovat lásku celým životem, aby žena měla pocit, že o ni muž stojí, že ji má rád."
Pěkné, ne?
Chápu, že pan psycholog je ročník 1946 a více než 40 let tedy žil v systému, který tento nablblý stereotyp podporoval každou televizní inscenací, ale oprašovat to v roce 2017... no nevím.
Jen si tak představuji, jak přichází domů Pepa ze šroubárny a manželka (s večeří o třech chodech za zády, vzorně naklizeném bytě a v laškovném podvazkovém pásu pod zástěrkou) ho hned ve dveřích zahrnuje obdivem.
"Tedy Pepo, ty tak krásně přicházíš z práce! Jak pěkně dáváš levou nohu před pravou! To je prostě nádhera. Tuhle jsem viděla, jak se šourá Tonda Červenka. Pche! To se nedá srovnat! Tak pojď, pojď, ty můj hrdino, dneska jsem ti připravila kaštanové pyré, chřestovou polévku a nadívané křepelky!"
Ach jo.