Ano, dnes jsem byla v obchodě taky terčem posměchu. Normálně jsme doma dva přes týden a dost jíme venku, nebo vařím hodně jednoduše, o víkendu dojede syn z intru, ale většinou obratem mizí za kamarádkou nebo na závody. Teď máme doma od středy babičku, díky nemoci asi na dýl. Na svátky - tj. na 4 dny dojedou všechny 4 děti i s partnery, za babičkou jeden den švagr s rodinou (5 dospělých) a svátky nesvátky, v sobotu se staví, tj. 4 řemeslníci - kamarádi k obědu -vyšel mi z toho jeden oběd pro dvacet lidí, jedna večeře pro šestnáct a jinak 8 - 12 lidí od dnešního večera do pondělního oběda. Nepočítám případné koledníky nebo nenadálou návštěvu na kafe.Tohle fakt dvěma balíčky špaget a třema paprikama navíc nakrmit neumím . Teď jsem zadělala na dva věnce, zítra ráno jak se upečou strčím do trouby dva plechy ovocného koláče a jednoho berana na ozdobu. Slíbila jsem vzpomínky na mládí, takže v sobotu nebo neděli večer budeme u plkání péct s holkama věnečky, rakvičky a pusinky plus kynuté zajíce pro koledníky. Jinak já to beru tak, že když chodím na oběd do hospody - skoro kdekoli v republice, pokud je to slušný podnik - ta je od jedenácti do jedné narvaná lidma. kantýny a pekárny ráno nakrmí hromady lidí po cestě do práce. No a na svátky tihle lidi vaří doma a po obědě si holt ještě dopřejí koláč. Nechápu, co je na tom divného. Pokud nejsme na velikonoce doma, jedeme na hory - pokud je to s jídlem, nenakupuju víc než normálně, pokud bez jídla, na trávu a pampelišky nespoléhám.