Eudo,
"A neni mi nijak nepochopitelne, ze lidi verici, jako napr. ty, tohle nikdy nemuzou pochopit, protoze maji potrebu, abychom my ostatni to brali stejne. A ja proste tu potrebu nemam a nikdy mit nebudu, protoze mne zadny buh nikde nechybi. Chapu, ze tohle nikdy nepochopis.
Zajimave ale je, jak si protirecis. Ruzne zahalene se tu dokola vyjadrujes, jak jsi proviru napadana, a ze nemas potrebu presvedcovat lidi o tvem jedine spravnem a dotyka se te, ze ti to tvoje nekdo "zesmesnuje" a nazyva te ruzne. No tak tady mas takovy svuj maly dukazek, jak tu potrebu "nemas". Ja ti tvou viru neberu, ty mi ji nepredkladej jako mne potrebnou."
No, to je přesně ono.
Já taky nemám sebemenší potřebu Libikovi cokoli "natírat" ve smyslu, že bych ji chtěla přesvědčovat, že věřit je špatný a aby nevěřila. Protože si to nemyslím a protože její víru plně respektuji (akorát mám teda problém s tím "vím", pokud by to mělo znamenat něco jinýho než "jsem hluboce vnitřně přesvědčená")
Ale u ní mám pocit, že sice decentně, ale furt více či méně skrytě naznačuje, že ten, kdo nevěří, by věřit měl, jinak je to špatně, a že nemá pravdu. Proč? Chápu, že pokud se do ní někdo za víru naváží, že je to protivný, ale nemám pocit, že by to tady někdo (krom Tebe teda trošku) dělal, ale jakej je problém respektovat se NAVZÁJEM, ne jenom čekat, že ti nevěřící budou respektovat věřícího (což by měli), ale on bude moct vůči nim vystupovat z pozice někoho, kdo "ví" vůči těm, kdo "nevědí".