Liško tak to jsi typ lidí, nad kterými také přemýšlím a mohla by jsi mi z vlastní zkušenosti něco objasnit, dobře?

Takže poznala jsem lidi na různých akcích, kde máme něco společného a je perspektiva, že si můžeme i do budoucna rozumět a můžeme se ještě někdy potkat.Pozor nejde o potencionální nové partnery, ale o potencionální nové kamarádky. Ti lidé se sami od sebe s vámi začnou bavit, jsou milí, přátelští a něco hezkého ve vás vzbudí. Vy je vidíte ještě další den, opatrně se zeptáte zda by se chtěli ještě někdy vidět. Oni řeknou že rádi a předáte si mailové adresy i telefon. Tak jim za nějaký čas napíšete, neodpoví. Voláte jim, nezvedají telefon.

A já se ptám, co ti lidé prožívají, když nejdříve sami od sebe se s vámi začnou bavit, souhlasí s případným dalším setkání, dají vám na ně kontakt a pak si hrají na mrtvého brouka? Upřímně, já bych byla nejraději, kdyby se ani se mnou nezačali bavit a nevzbudilo by to ve mě ten pocit, že toto by byli fajn kamarádi.

A další otázka zní, když se ti lidé sami od sebe s vámi začnou bavit, to dělají kvůli sobě, že?