"Mate mě ta intenzita "přátelství". A pokud to ten dotyčný nemyslí upřímně(to je pokračovat dál), nestojím o to, aby se ke mně takto jednorázově choval. To si ten někdo dělá dobře jen sám sobě. A já se cítím využita či přímo zneužita."

No ale obávám se, že to je čistě Tvůj problém.

To aby se pak člověk bál na někoho vlídně promluvit, aby se tím ten druhý necítil zneužit.

(A znovu připomínám - pokud za někým TY SAMA přijdeš a řekneš mu o kontakt, tak i když on o něj až tak moc nestojí, tak je společensky přijatelnější zatvářit se, že samozřejmě a pak se neozvat, než upřímně říct "trhni si").

Pokud v někom vzbudím nereálné naděje (protože ten člověk je třeba vyhladovělej po vztazích), tak to přece není moje vina.