To je zajímavé, taky jsem nedávno myslela na to, kam se ztratila ta přirozená jistota v chůzi po schodech...
Já na schody většinou koukám, jako ty až u pár posledních si troufnu koukat jinam, když nejde koukat chodím aspoň hodně pomalu. Na schodech se necítím prostě tak jistě jako na rovině, není to žádná tragedie, ale je to tam a je to v souladu s tím, co píšeš ty.
Přikládám to tomu, že prostě už nemám tak dobrý svalový tonus jako v mladších letech (jde mi na 40) a mám hlavně o dost!!! větší váhu, cítím i klouby, pokud jdu dlouho ze schodů /naposled z rozhledny, měla jsem pocit, že mi koleno praskne nebo vyskočí, jinak mě klouby nebolívají.../. Kdybych padala, tak jako pytel brambor, žádná elegance by se u toho nedala čekat, bohužel

Předpokládám, že na jistotu chůze má větší vliv svalstvo trupu (zad hlavně) než nohou, z těch je spíš ta síla. Možná to tak fyziologicky není, nevím, nepátrala jsem po tom, ale já to tak u sebe cítím.