"Kudlo, i když připustíme, že pro každého není podstatná svatba, tak asi je podstatné nějakým způsobem vyjádřit pevný úmysl strávit s dotyčnou zbytek života a založit rodinu, aby věděla, na čem je."

Ale já jsem nic takovýho vědět nechtěla, toho bych se spíš lekla. Jestli něco, tak mně záleželo na tom, aby to bylo opravdový v tom okamžiku - tj. že já jsem ta, kterou má rád a chce s ní být, ne nějaká výplň něčeho.

Možná to bylo jednodušší v tom, že žádnej "mamaservis" jsem nikdy neposkytovala, takže zištnost v tomto smyslu byla prakticky vyloučena. Ale zase jsem se dělila o prachy