Mandelinko, já to vím.
Nikdy jsem netoužila po tom, být od dvaceti vdaná paní, ale to tak život prostě přinesl. Mám krásné zdravé dítě, hodného muže, můžu říct, že jsem vlastně měla v životě štěstí.
Nikdy jsem nebyla nějak kdovíjak vášnivá, zkušenosti před manželstvím minimální, jsem věrná jako pes. A teď se ve mě bouří hormony. S manželem sexuálně žijeme, ke spokojenosti obou. On už má "odžito", je starší než já. Já jsem ta, v kom se najednou probouzí jeho horší já. A nikdy jsem si nemyslela, že právě mě by se tohle mohlo týkat.