Ale tak ona Má Tina pravdu. Já pokud jedu s dětmi na dovolenou, tak předpokládám společně trávený čas, nebo aspoň většinu něj.
Pokud bych chtěla být sama a dítěti bych se věnovat nechtěla (a nemyslím to nutně nijak zle), pak asi není dobrý nápad brát ho s sebou. Minimalizovat nutnost společného času pak lze asi ve větší skupině, ideálně dalších dětí. Pak je to i o povaze, jsou děti které si parťáka najdou kdekoliv a jiné ne.

Já nemám jedináčky, společnou dovolenou trávím s nimi. Částečně se sice zabaví spolu, ale prostě jsem s nimi. V tom mladším věku (pochopila jsem že se bavím o školkáči), stejně vždy dohlížím na to co děje a co dělají - pokud je v dosahu voda. Takže pokud není další dospělý, tak si fakt nevezmu v klidu knížku. Prostě nedovedu si představit že je někde u moře pustím z dohledu.

Dvojice si sice dokáže hrát spolu, ale část času se stejně řeší vzájemné rozbroje, mamí on mi tohle a ona mi zase tamto ...

No a co tam s nimi dělám. Já jim tedy žádnou extra zábavu nevymýšlím a s dětma si "nehraju". Obvykle preferují aby tam byl i bazén a tobogány, aspoň malé. Většinu času dovolené u moře s školkovými dětmi jsem stála pod nějakou skluzavkou a chytala je. Výhoda je že u toho není moc vedro, jak je člověk částečně nebo i celý ve vodě, a imrvere mokrý.
Zbytek vyplyne ze situace a z daného místa. Třeba sbíráme kamínky, mušle. Jdem si zaplavat. Učím plavat (to mně až tak neba, ale je to potřeba). Na nějaký výlet, projet loďkou, projet vláčkem nebo něčím co tam mají.

Uběhne nám to vždy ani nevím jak. A máme super zážitky. Ale je fakt že já na ležení na lehátku na pláži fakt nejsem, to vydržím tak den. Na čtení mi bohatě stačí po večerech, i tak mi v půlce dovolené dojde čtivo.

P.S. dovolená u moře přece nemusí být jen strávit ve vedru opékajíc se na pláži.